Úvod > Historické sbírky > Lis na pozinkovaný plech
Možná Vám nebude na fotografii Jiřího Čejky připadat nic zajímavého. Ale zhruba před 25 lety jsem se setkal s učitelkou M. Glosovou, která nám věnovala do muzea zvláštní formu, na které její dědeček Václav Glos vyráběl vlnitý plech do předchůdkyň dnešních automatických praček. Mohl bych psát o historii praní, jak to vypadalo na potoce, když se prádlo pralo za použití různých tlouků a nástrojů. Taková ta venkovská valcha, která šla vrazit do necek, však měla své kouzlo a hospodyním v mnohém pomohla. V roce 1979 mi paní učitelka M. Glosová vyprávěla jednu velice zajímavou věc. Dovolte, abych z části citoval: „Můj dědeček Václav Glos se narodil v roce 1821 v Heřmanicích u Nové Paky. Byl domácím tkalcem, ale tohle řemeslo bylo špatně placeno, a proto si zařídil v Nové Pace smíšený obchod, který byl v čp. 269 (poblíž Velvety). Tenhle obchod však dal svému synu Bohumírovi a odešel do malého domku, který koupil na kopečku. Svým zákazníků prý pak říkal: „Tak jsem si koupil to místo na Vyšehradě”, a od té doby se tomu místu říká Vyšehrad. Je pochopitelné, že se živil hospodářstvím, ale dědeček byl podnikavý, začal vyrábět šindel, z něho postavil stěny i střechu a začal šindel prodávat.“ Paní učitelka Glosová říkala, že její tatínek se zmiňoval o tom, že střecha na štikovském kostele byla od dědečka. Důležité je ovšem to, že dědeček paní Glosové sám zhotovil zvláštní hoblík na prořezávání rýh do šindele. Do těch rýh pak šindele zapadaly. Mimo šindele vyráběl také pračky – jak se tady říkalo drbačky. K jejich výrobě si sám vyřezal dřevěné válečky s rýhami na mačkání plechu. Jeden lis byl na rovné, druhý na vlnité rýhy v plechu. Vyřezávání do tvrdého dřeva bylo jistě velmi náročné, ale pan Glos byl prostě šikovný. Vždyť jeho vnučka mi také říkala, že sám ve skále vysekal 7 m hlubokou studni a velký sklep, kde ještě v době mé návštěvy byly vidět otisky jeho dláta. Takže když budete někdy prát v automatické pračce, tak si vzpomeňte na domek na Vyšehradě a na pana Václava Glose.
Autor: Miloslav Bařina